Bakterie, na které nemáme antibiotika
Vydáno: 17.08.2010 06:54
Nesmysl nebo světová hrozba?
související témata:
Antibiotika
|
Léky, potravinové doplňky, vitamíny
Hrozba objevení bakterie, na kterou nezabírají antibiotika, je podle předního českého odborníka na antibiotickou rezistenci primáře Vlastmila Jiráka reálná už více let. Multirezistentní bakterie se našly i dříve a byl také potvrzen přenos mezi státy, řekl primář v reakci na zprávu, že v Belgii zemřel muž po nákaze bakterií NDM-1, na niž nezabírají téměř žádná antibiotika.
"Je to věc, na kterou jsme upozorňovali řadu let, že se něco takového může stát - a děje se to a dít se bude. Je třeba proti tomu něco dělat," prohlásil. Česko má národní antibiotický program a v rámci evropského předsednictví mělo antibiotickou rezistenci jako jednu ze svých priorit.
Bakterie NDM-1 je podle Jindráka nová, ale různé panrezistentní kmeny byly už dříve třeba v Řecku, odkud se dostaly dál do Evropy. To, že antibiotika přestávají zabírat, souvisí s jejich zbytečným užíváním. V Řecku jsou antibiotika ve volném prodeji, nedá se uhlídat, kdo je bere. V Česku jsou jen na recept, problém ale bývá v tom, že hlavně rodiče malých dětí se dožadují při jakémkoli onemocnění, aby je lékař napsal.
Pediatři se proto vybavují přístrojem, který na počkání zjistí, zda nemoc způsobily viry nebo bakterie. Antibiotika nezabírají na viry, lékaři tak mají argument, proč antibiotika nepsat.
Problém s rezistencí trápí také nemocnice - ohroženi jsou zejména vážně nemocní lidé na jednotkách intenzivní péče. Nemocnice proto vytvářejí nemocniční antibiotické programy a přijímají bariérová opatření, aby se infekce nešířily. Zásadní je, aby si zdravotníci pečlivě myli ruce. U každého pacienta je třeba provést laboratorní testy, co způsobilo problém. Pokud se nasazují antibiotika náhodně, přispívá to k růstu rezistence.
Sekretář národního antibiotického programu Jan Šturma potvrzuje, že rezistence souvisí se spotřebou antibiotik. Mluví se o severojižním gradientu - jihoevropské státy většinou mají vyšší rezistenci, protože se tam užívání antibiotik méně hlídá. V ČR je v evropském srovnání relativně vysoká rezistence na bakterii E.coli, problém je například u fluorochinolonů. Naproti tomu stále dobře zabírá klasický penicilin.
Zdroj: ČTK
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor