- A
Nemoci od písmene "A"
- B
Nemoci od písmene "B"
- C
Nemoci od písmene "C"
- D
Nemoci od písmene "D"
- E
Nemoci od písmene "E"
- F
Nemoci od písmene "F"
- G
Nemoci od písmene "G"
- H
Nemoci od písmene "H"
- CH
Nemoci od písmene "CH"
- I
Nemoci od písmene "I"
- J
Nemoci od písmene "J"
- K
Nemoci od písmene "K"
- L
Nemoci od písmene "L"
- M
Nemoci od písmene "M"
- N
Nemoci od písmene "N"
- O
Nemoci od písmene "O"
- P
Nemoci od písmene "P"
- Q
Nemoci od písmene "Q"
- R
Nemoci od písmene "R"
- S
Nemoci od písmene "S"
- T
Nemoci od písmene "T"
- U
Nemoci od písmene "U"
- V
Nemoci od písmene "V"
- W
Nemoci od písmene "W"
- X
Nemoci od písmene "X"
- Y
Nemoci od písmene "Y"
- Z
Nemoci od písmene "Z"
Plíživý start Parkinsonovy nemoci
Vydáno: 26.10.2010 09:04
, Autor: Moje Zdraví
Nejčastěji přepadá tato choroba pacienty ve středním a starším věku. Ve věkové skupině nad šedesát let onemocní přibližně jedno až dvě procenta lidí.
související témata:
Demence
|
Od 55 let
|
Parkinsonova nemoc
Říká se, že Parkinsonova nemoc postihuje jen hybnost,“ upozorňuje na jeden z mýtů doc. MUDr. Jan Roth, CSc. z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Ne každý dokáže vážnost situace správně odhadnout. „Ve skutečnosti může mít Parkinsonova nemoc řadu dalších projevů. A nejčastějším omylem je považovat každý druh třesu za třes ,parkinsonský‘,“ dodává docent Roth..
Nenápadné příznaky
Chronické, pomalu se rozvíjející onemocnění mozku poprvé popsal začátkem 19. století londýnský lékař James Parkinson. Právě jeho jméno nemoc dodnes nese ve svém názvu. Pacientům se leckdy ohlašuje takříkajíc oklikou. Nemocní například mívají bolesti ramen a zad či pocity tíže končetin. Připadá jim, že ztrácejí výkonnost, trpí poruchami spánku nebo zácpou. Jejich hlas se stává tichým a monotónním, písmo se zhoršuje, někdy si stěžují i na sníženou sexuální výkonnost. Podobné příznaky ovšem mohou souviset i s řadou dalších onemocnění. „Teprve později, někdy dokonce i o řadu měsíců či let, se objeví čtyři typické příznaky nemoci,“ uvádí neurolog. „Patří k nim třes, svalová ztuhlost, celková zpomalenost a poruchy stoje a chůze.“ Podle slov docenta Rotha ovšem pacienti často trpí také depresemi či úzkostmi a mívají i poruchy močení.
Utajené příčiny
Co Parkinsonovu nemoc způsobuje, dosud není jasné.
Ví se pouze, že nemocní mají nedostatek dopaminu (přenašeče nervových vzruchů). Na vznik tohoto onemocnění dokonce nemá vliv životní styl, druh práce ani strava pacienta. Současná medicína zatím nedovede tuto chorobu trvale zastavit nebo vyléčit.
„Přesto je však možné její jednotlivé příznaky velmi účinně a dlouhodobě omezit,“ přichází s povzbudivou zprávou docent Roth. Zároveň však zdůrazňuje, že léčba zdaleka nespočívá pouze v podávání léků. Nejúspěšnější podle jeho názoru bývá kombinace farmakologické (léky) a nefarmakologické terapie. Hodně záleží na tom, nakolik pacient dodržuje lékařem doporučená režimová opatření, zda nezapomíná na rehabilitaci, cvičení a pohybové aktivity.
Zkouška vůle
Velmi důležité také je vytvořit si správný postoj k onemocnění i léčbě, což ovšem leckdy bývá úkol přímo přetěžký. „Pacient by neměl pouze pasivně spoléhat na pomoc lékaře a užívání léků,“ zdůrazňuje odborník. Podle jeho názoru je velmi důležitá vlastní vůle k pravidelnému pohybu a cvičení. A stejně tak k aktivnímu překonávání obtíží a hledání náhradních způsobů řešení při zdravotních komplikacích života. Významnou roli v souboji pacienta s nemocí hraje i podpora jeho rodiny a blízkých. Také oni mohou nemocnému usnadnit překonávání nejrůznějších problémů a překážek spojených s nemocí.
Pomocná ruka
Podat v pravou chvíli pacientům pomocnou ruku se snaží Společnost Parkinson, která má v současné době více než 2 tisíce členů a působí ve dvaceti regionálních klubech po celé České republice. „Naší snahou je zlepšovat životní podmínky lidí trpících Parkinsonovou nemocí, naučit je s ní žít a umět s ní bojovat,“ říká předseda této společnosti Ing. Václav Veselý. „Proto podporujeme všechny projekty, které posilují samostatnost a aktivní stránku života pacientů a pomáhají vyvrátit mnohá klišé spojená s touto chorobou.“
Jednou z těchto aktivit je i projekt „Parkinsonova nemoc a řízení motorových vozidel“, který iniciovala Společnost Parkinson ve spolupráci s Dopravní fakultou ČVUT a za finanční podpory společnosti GlaxoSmithKline. Během projektu bylo vyšetřeno 43 pacientů u nichž se zjišťovala podrobná anamnéza včetně údajů o řidičských zkušenostech a případných nehodách. Všichni zároveň absolvovali psychologické testy, posuzovala se i schopnost jejich reakce. Každý z pacientů absolvoval také jízdu na simulátoru řízení. Na základě toho se pak porovnávaly řidičské schopnosti nemocných s Parkinsonovou nemocí s kontrolní skupinou zdravých lidí. Ukázalo se, že většina z nich řídila bezpečně, pouze několik pacientů významně chybovalo, a neměli by proto v řízení motorových vozidel pokračovat.
Na konečné závěry je zatím ještě brzy. V budoucnosti bude určitě třeba sledovat a vyhodnocovat daleko větší soubor pacientů. Některé zajímavé poznatky však nedávný projekt přinesl už dnes. Z předběžných výsledků například vyplývá, že někteří pacienti s Parkinsonovou chorobou mívají ve srovnání se zdravými jedinci poněkud opožděné reakce. Jejich řidičské schopnosti se však většinou neliší od dovedností zdravých jedinců. Kupodivu se ukázalo, že hybné problémy, jako je třes, ztuhlost či zpomalenost, jež tuto nemoc provázejí, měly na řízení menší vliv než některé méně známé aspekty onemocnění (například spánkové poruchy či postižení mentálních funkcí).
Bezpečně k soběstačnosti
Možnost řídit auto je pro pacienty s Parkinsonovou nemocí v každodenním životě velmi důležitá. Leckdy jde totiž o jedinou možnost jak si udržet nezávislost a soběstačnost, dopravit se samostatně k lékaři nebo na nákup a zachovat si sociální kontakty. Na druhé straně ovšem rizikový řidič nesmí ohrožovat bezpečnou jízdu. Správně a včas posoudit míru rizika rozhodně není snadné. Stejně nesnadné ostatně bývá věčné dilema všech pacientů, zda se nemoci vzdát, nebo s ní bojovat. Druhá možnost je určitě obtížnější a vyžaduje každodenní vzdorování tělesným obtížím, skepsi a nejistotě. Podle slov docenta Rotha je to však jediná cesta, jak lze onemocnění úspěšně čelit a naučit se s ním žít. Také duševní stav pacienta totiž může významně ovlivnit průběh nemoci i míru obtíží.
Zdroj: Ivana Matyášová, Moje Zdraví 10/2010. Žádejte ve své lékárně.
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor