- A
Nemoci od písmene "A"
- B
Nemoci od písmene "B"
- C
Nemoci od písmene "C"
- D
Nemoci od písmene "D"
- E
Nemoci od písmene "E"
- F
Nemoci od písmene "F"
- G
Nemoci od písmene "G"
- H
Nemoci od písmene "H"
- CH
Nemoci od písmene "CH"
- I
Nemoci od písmene "I"
- J
Nemoci od písmene "J"
- K
Nemoci od písmene "K"
- L
Nemoci od písmene "L"
- M
Nemoci od písmene "M"
- N
Nemoci od písmene "N"
- O
Nemoci od písmene "O"
- P
Nemoci od písmene "P"
- Q
Nemoci od písmene "Q"
- R
Nemoci od písmene "R"
- S
Nemoci od písmene "S"
- T
Nemoci od písmene "T"
- U
Nemoci od písmene "U"
- V
Nemoci od písmene "V"
- W
Nemoci od písmene "W"
- X
Nemoci od písmene "X"
- Y
Nemoci od písmene "Y"
- Z
Nemoci od písmene "Z"
Často se ptáte... na očkování
Vydáno: 23.09.2011 09:58
, Autor: MUDr. Daniel Dražan
Na téma očkování dětí odpovídá MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost, Jindřichův Hradec.
související témata:
Očkování
|
Děti
|
Dětské nemoci
Překvapuje mě, kolik očkování musí miminka po narození v prvních dvou letech absolvovat. Je to opravdu nutné?
Proti infekčním nemocem musíme chránit i ty nejmenší děti, proto se u nás novorozenci povinně očkují od 9. týdne věku. Novorozenec je sice těsně po porodu chráněn takzvanými mateřskými protilátkami, které procházejí přes placentu, jejich působení je však velice krátké. Už během dvou měsíců jejich množství významně klesá až pod hranici účinné ochrany.
V současné době však nemusí děti podstupovat tolik jednotlivých očkování, jako tomu bylo dříve. Zásadně k tomu přispělo zavedení očkování takzvanou hexavakcínou, která obsahuje účinné látky proti šesti nemocem najednou (záškrtu, tetanu, dávivému kašli, invazivním hemofilovým nákazám, žloutence typu B a dětské obrně). Miminko tak absolvuje méně vpichů a očkování je pro něj šetrnější.
Druhým povinným očkováním je takzvaná MMR vakcína, která poskytuje ochranu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. Děti do dvou let se u nás povinně očkují jen dvěma vakcínami, přičemž očkovací schéma hexavakcíny se skládá ze 4 dávek a MMR vakcíny ze 2 dávek.
Zajímalo by mě, proč se děti stále očkují i proti nemocem, které jsou již dávno vymýceny, jako například obrna, tetanus apod.?
Veškeré povinné dětské očkování má své opodstatnění a je důležitým nástrojem prevence zdraví populace. Povinně se u nás očkuje takzvanou hexavakcínou proti šesti infekčním nemocem (záškrtu, tetanu, černému kašli, invazivním hemofilovým nákazám, žloutence typu B a dětské obrně) a takzvanou MMR vakcínou proti dalším třem nemocem (spalničkám, příušnicím a zarděnkám). Žádná z těchto nemocí není doposud vymýcená a před zavedením očkování na ně lidé běžně umírali. Díky očkování se zatím podařilo vymýtit pravé neštovice, proti kterým se v celém světě očkování již ukončilo.
V dohledné době je pak možné očekávat celosvětové vymýcení dětské obrny. Dokud se ale infekce kdekoli na světě vyskytuje, není vhodné s očkováním u nás přestat, neboť může hrozit návrat nemoci a její šíření v očkováním nechráněné populaci.
Loni tak na příklad vypukla v Bulharsku epidemie spalniček, kterou onemocnělo přes 22 tisíc lidí a 18 lidí této nemoci podlehlo. Letos se spalničkami bojují ve Francii, v první polovině roku zde bylo hlášeno přes 12 500 případů nákazy, z toho 8 případů úmrtí, 444 případů těžkých zápalů plic a 14 dětí s těžkými neurologickými komplikacemi. Spalničky přitom patří mezi nemoci, které se ve vysoce proočkované populaci daří dobře držet pod kontrolou a mnohými by mohly být mylně považované za vymýcené.
Proč se u nás malé děti povinně očkují proti hepatitidě typu B? Tato nemoc se přece přenáší krví či sexuálním kontaktem. Není to pro dítě jen zbytečné trápení?
Očkování proti hepatitidě typu B v raném dětství doporučuje Světová zdravotnická organizace. U nejmenších dětí je totiž nejvyšší riziko přechodu nemoci do chronické formy (při nákaze do 1 roku až 90%). Chronické nosičství pak zvyšuje riziko rozvoje rakoviny jater. Hepatitida typu B se navíc může přenášet i v běžném kontaktu, například předměty denní potřeby kontaminovanými krví nebo tělními sekrety infikovaných osob i v mikroskopickém množství (sdílení ručníků, zubních kartáčků, holení...).
Před zahájením plošného očkování se například v USA v běžném kontaktu nakazilo ročně až 18 000 dětí pod 10 let. Očkování proti hepatitidě typu B je u nás součástí hexavakcíny. Díky tomu získáváme ochranu proti hepatitidě typu B už jako děti, aniž bychom podstupovali samostatné očkování a s ním související vpichy navíc. Podobně jako u nás se proti hepatitidě typu B v raném dětském věku očkuje ve 20 ze 27 zemí EU. Žádná ze zemí, ve kterých bylo očkování kojenců proti hepatitidě typu B zavedeno, nepřistoupila k jeho rušení.
Zajímalo by mě, jestli není pro děti šetrnější podávat jednotlivá povinná očkování samostatně (v průběhu několika let) než v kombinovaných vakcínách současně. Nezmírnilo by to zátěž pro dětský organismus?
České republice se povinně očkuje proti devíti nemocem dvěma kombinovanými vakcínami, které obsahují účinné látky proti více nemocem. Takzvaná hexavakcína chrání proti šesti nemocem (záškrtu, tetanu, černému kašli, invazivním hemofilovým nákazám, žloutence typu B a dětské obrně) a MMR vakcína pak proti dalším třem (spalničkám, příušnicím a zarděnkám). Obě kombinované vakcíny jsou moderní očkovací látky s velmi dobrým bezpečnostním profilem prokázaným jak v klinických studiích, tak i z dosavadní praxe.
Výskyt nežádoucích účinků po jednotlivých vakcínách odpovídá výskytu po podání hexavakcíny, tj. při rozložení očkování by miminko mohlo mít teplotu a bolavou nožičku při každém z jednotlivých (méně valentních) očkování místo jen jednou po každé dávce. Výhodou kombinovaných vakcín je méně vpichů, které děti musejí absolvovat, s čímž souvisí i méně návštěv u lékaře.
Při eventuálním rozdělení hexavakcíny na dílčí očkování by se navíc dokončení základního očkování a tedy dostatečná ochrana dětí nepatřičně oddalovala, zvláště u miminek, která bývají často nemocná. Jako příklad důležitosti včasného dokončení základního očkování uveďme například tři nedávná úmrtí kojenců na černý kašel v ČR (2005, 2007 a 2009), ve všech případech se jednalo o miminka s nedokončeným očkováním.
Pokud by hexavakcína byla „rozmělněna“ do dalších očkovacích látek, limitovalo by to také podávání dobrovolných očkování, například proti pneumokokům či rotavirům, která jsou rovněž důležitá. Celé pravidelné dětské očkování obecně představuje zanedbatelnou zátěž v porovnání s množstvím antigenů, se kterým se musí dětský imunitní systém denně vyrovnávat. Pokud sečteme dopad veškerého povinného základního dětské očkování, dostaneme antigenní zátěž, která odpovídá například jedné angíně.
Zdroj: AMI Communications
Na Vaše dotazy odpovídal MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost, Jindřichův Hradec.
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor