- A
Nemoci od písmene "A"
- B
Nemoci od písmene "B"
- C
Nemoci od písmene "C"
- D
Nemoci od písmene "D"
- E
Nemoci od písmene "E"
- F
Nemoci od písmene "F"
- G
Nemoci od písmene "G"
- H
Nemoci od písmene "H"
- CH
Nemoci od písmene "CH"
- I
Nemoci od písmene "I"
- J
Nemoci od písmene "J"
- K
Nemoci od písmene "K"
- L
Nemoci od písmene "L"
- M
Nemoci od písmene "M"
- N
Nemoci od písmene "N"
- O
Nemoci od písmene "O"
- P
Nemoci od písmene "P"
- Q
Nemoci od písmene "Q"
- R
Nemoci od písmene "R"
- S
Nemoci od písmene "S"
- T
Nemoci od písmene "T"
- U
Nemoci od písmene "U"
- V
Nemoci od písmene "V"
- W
Nemoci od písmene "W"
- X
Nemoci od písmene "X"
- Y
Nemoci od písmene "Y"
- Z
Nemoci od písmene "Z"
Před 30 lety provedli v IKEM první koronární angioplastiku
Vydáno: 21.01.2011 16:00
, Autor: ČTK
Ischemická choroba srdeční (ICHS) patří k nejčastějším a nejzávažnějším srdečním onemocněním. V Česku bylo kvůli ní předloni pod lékařským dohledem přes 780.000 osob, z toho přes 80.000 pacientů pro akutní infarkt myokardu.
související témata:
Infarkt myokardu (srdeční mrtvice)
|
Kardiovaskulární onemocnění
|
Léčebné metody
Podle charakteru koronárního postižení využívají lékaři vedle medikamentózní či chirurgické léčby (bypassové operace) k léčení také koronární angioplastiku.
Jako první na světě provedl koronární balonkovou angioplastiku v roce 1977 v Curychu Andreas Roland Grüntzig.
V Česku patří prvenství Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde ji před 30 lety, 21. ledna 1981, provedl tým profesora Alfréda Belána.
Perkutánní koronární intervence (PCI), dříve perkutánní transluminální koronární angioplastika (PTCA), je moderní účinná metoda, která katetrizační cestou odstraňuje některé typy zúžení či uzávěrů věnčitých tepen.
Přes stehenní tepnu je k ústí postižené věnčité tepny na srdci zaveden vodicí katetr. Skrze něj je pak do samotné věnčité tepny po velmi tenkém a ohebném drátku zaveden balonkový katetr do místa zúžení.
Tady se postupně balonek rozpíná až dojde k rozšíření postižené cévy. Do takto roztažené cévy se pak ve většině případů zavádí jemná kovová síťovitá trubička - intrakoronární stent, který ji zpevní a zabraňuje případnému novému zúžení.
PTCA je účinná nejen u chronických a dlouhodobě stabilních koronárních postižení, ale především v léčbě akutního infarktu myokardu, kde je v současnosti prováděna jako metoda první volby u více než 90 procent nemocných.
Když u pacienta nedojde ke komplikaci, odchází z nemocnice po sedmi až 10 dnech.
V organizaci léčby akutního infarktu myokardu tak patří České republice špičkové postavení v Evropě i ve světě. Doporučení České kardiologické společnosti z roku 2002, v nichž je katetrizace určena jako hlavní metoda léčby akutního srdečního infarktu u všech nemocných, u nichž může být provedena do 90 minut od stanovení diagnózy, téměř doslova převzala Evropská kardiologická společnost a později i společnosti v Americe.
Pacientům slouží síť katetrizačních pracovišť s nepřetržitým provozem. Ročně podstoupí PTCA více než 22.000 pacientů, z toho přes 6500 výkonů je u postižených akutním infarktem.
Soustředěním pacientů s infarktem do kardiologických center klesla úmrtnost na infarkt v Česku za posledních 15 let na polovinu.
Od roku 2009 úředně funguje síť 17 kardiocenter. Z nich 11 pracovišť má statut komplexních kardiocenter, která zajišťují péči o zvlášť nákladné a složité případy v kardiochirurgii, a některá také transplantace srdce.
Centra jsou v krajských městech, jen v Praze fungují čtyři. Z žádného místa v republice to ale není do kardiocentra dál než 60 kilometrů.
Největším kardiocentrem v Česku je pražský IKEM, který poskytuje nejširší spektrum metod diagnostiky a léčby srdečních onemocnění u dospělých.
O dlouholeté zkušenosti a tradici svědčí řada prvenství, například provedení první selektivní koronarografie v roce 1971 či již zmíněná první koronární angioplastika v roce 1981. O 11 let později, v roce 1992 použil Michael Želízko angioplastiku u akutního infarktu myokardu. Na to pak navázal první komplexní program PCI u infarktu myokardu v Česku.
Při léčbě ICHS je vhodnější koronární angioplastika či aortokoronární bypass, určí lékař podle typu a rozsahu postižení. Stent je spíše akutním řešením v případě zprůchodnění jedné postižené cévy.
Pokud je tepna zúžena na dlouhých úsecích nebo v místech větvení, případně je zcela uzavřena či je postiženo více tepen najednou, je jednoznačně vhodnějším řešením bypass.
Pacientovi zajistí dlouhodobější ochranu, stent může časem zarůst a krevní průtok je pak znovu omezen.
Ve vyspělých zemích patří aortokoronární bypass k vůbec nejčastějším plánovaným operacím.
V IKEM, který je lídrem v těchto operacích, ročně provedou kolem 700 bypassů. Podle kardiochirurgů je to zcela rutinní a nejradikálnější léčba ICHS.
Zdroj: ČTK
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor