- A
Nemoci od písmene "A"
- B
Nemoci od písmene "B"
- C
Nemoci od písmene "C"
- D
Nemoci od písmene "D"
- E
Nemoci od písmene "E"
- F
Nemoci od písmene "F"
- G
Nemoci od písmene "G"
- H
Nemoci od písmene "H"
- CH
Nemoci od písmene "CH"
- I
Nemoci od písmene "I"
- J
Nemoci od písmene "J"
- K
Nemoci od písmene "K"
- L
Nemoci od písmene "L"
- M
Nemoci od písmene "M"
- N
Nemoci od písmene "N"
- O
Nemoci od písmene "O"
- P
Nemoci od písmene "P"
- Q
Nemoci od písmene "Q"
- R
Nemoci od písmene "R"
- S
Nemoci od písmene "S"
- T
Nemoci od písmene "T"
- U
Nemoci od písmene "U"
- V
Nemoci od písmene "V"
- W
Nemoci od písmene "W"
- X
Nemoci od písmene "X"
- Y
Nemoci od písmene "Y"
- Z
Nemoci od písmene "Z"
Klíšťata útočí, experti hlásí nejvyšší ohrožení
Vydáno: 14.06.2011 05:29
, Autor: Ivana Karásková, Mladá fronta Dnes
Houby a klíšťata mají podobné priority, potřebují teplo a vlhko. Výsledkem je rostoucí počet houbařů, kteří onemocní lymskou boreliózou nebo ještě nebezpečnější klíšťovou encefalitidou.
související témata:
Klíšťová encefalitida
Desátý, tedy úplně nejvyšší stupeň ohrožení klíšťaty vyhlašují na víkend odborníci.
Desetistupňová škála vyjadřuje míru rizika přisátí parazita.
"Jednotlivé stupně odpovídají podílu klíšťat z celkového množství, které aktuálně v přírodě číhá.
Tento parazit totiž prochází určitým vývojem a v určitých jeho fázích je neškodný.
Ne v každé metamorfóze vyhlíží hostitele," podotýká Milan Daniel ze Státního zdravotního ústavu.
Lékaři hlásí rekordní počet nemocných encefalitidou.
Ke včerejšímu dni lékaři registrují rekordních pětapadesát případů onemocnění klíšťovou encefalitidou od začátku roku. Jen za poslední týden přibylo patnáct nemocných.
-
lymskou boreliózou onemocnělo už 727 lidí (to je dvoj- až trojnásobek ve srovnání se stejným obdobím minulých let)
Rostoucí množství klíšťat v přírodě souvisí se stoupající průměrnou roční teplotou. Dnes už na tohoto parazita můžeme natrefit i na horských stráních, a to i ve výškách kolem tisíce metrů. Ještě v 70. a 80. letech minulého století se přitom neobjevil v místech nad sedm set metrů.
Podle biometeorologa Tomáše Vráblíka klíšťata tehdy decimovaly navíc intenzivní kyselé deště i překyselená půda. Současné čistší prostředí naopak parazitům svědčí.
-
do vysokých čísel nemocných se podle odborníků promítá nejen větší množství klíšťat na číhané, ale i to, že do lesů vyrážejí masy houbařů
"Například v roce 2006, kdy jsme zaznamenali za poslední desetiletí nejvíce – 1 029 případů encefalitidy, mimořádně rostly houby," doplňuje Milan Daniel.
-
podle něj se na současné kalamitě podílí i rychlý přechod z jara do letního počasí, hlavně však současné teplo a vlhko
Zkoumat, jestli bylo klíště infekční, nemá smysl.
O klíšťatech panuje řada mýtů.
-
například nepadají na člověka ze stromů, jak se někteří lidé domnívají
-
klíšťata se vyskytují nejčastěji v listnatých a smíšených lesích, stejně jako na okraji lesních cest
-
rozhodně není radno sedat nebo lehat do trávy (bunda na zemi před parazitem neochrání)
V přírodě se vyskytuje kolem dvaceti druhů klíšťat, ale ta napadají především divokou zvěř, ježky nebo ptáky.
Na člověka má spadeno pouze klíště obecné, a to ve všech třech stadiích (larva, nymfa, dospělá samice).
-
lidé, kteří si vytáhnou parazita z těla, ho občas přinesou lékařům s prosbou, aby zjistili, zda měli smůlu na infikovaného parazita
-
odborníci to sice zjistit mohou, ale podle nich nemá taková diagnostika valný smysl
"I když je klíště infekční, ještě to neznamená, že se od něj dotyčný nakazil.
Po přisátí totiž docela dlouho trvá, než začne vypouštět sliny do těla.
Odhaduje se, že se tak stane až po čtyřiadvaceti hodinách," upozorňuje Hana Zelená z Národní referenční laboratoře pro arboviry v Ostravě.
Encefalitidu přenáší 1 až 2 procenta parazitů.
Obecně platí, že encefalitidu přenáší jedno až dvě procenta parazitů a lymskou boreliózu deset až dvacet procent.
-
podle lékařů je důležité do přírody vyrazit v pevných botách a dlouhých kalhotách
-
člověk by se měl prohlédnout po každé návštěvě lesa, a to nejen večer po návratu z přírody, ale ještě jednou druhý den ráno
-
klíště se totiž "uhnízdí" až po několika hodinách
-
klíště navíc se slinami vylučuje i látku, která brání zánětlivé reakci
-
napadené místo tedy nezarudne jako třeba po štípnutí komára a parazita je tím pádem těžší na těle odhalit
Klíště má podle odborníků tři aktivní vývojová stadia, z nichž každé saje krev jen jednou, ale vždy na jiném hostiteli. Okruh hostitelů zahrnuje savce, ptáky i plazy.
"I ta skoro neviditelná klíšťata v zárodečných stadiích přenášejí infekci," upozorňuje Hana Roháčová, primářka Infekční kliniky Fakultní nemocnice Bulovka.
Zdroj: www.medicaltribune.cz
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor