Jak postupovat při podání stížnosti na (ne)poskytnutí zdravotní péče
Vydáno: 20.09.2011 09:57
, Autor: Ministerstvo zdravotnictví ČR
Přinášíme vám přehled informací, za jakých podmínek můžete podat stížnost.
související témata:
Legislativa, práva pacientů
V případech, kdy se osoba domnívá, že jí nebyla poskytnuta náležitá zdravotní péče nebo došlo k prodlení v poskytnutí kvalitní nezbytné péče, eventuálně jí byla potřebná zdravotní péče odmítnuta, má nepopiratelné právo podat stížnost.
Pokud je osoba nespokojena s chováním lékaře nebo jeho přístupem, považuje podávané informace za nedostačující, nebo má dokonce podezření na zanedbání povinné péče, případně pochybení při operacích, může si také stěžovat.
Jak postupovat při podání stížnosti?
Podání stížnosti obvykle bývá jedním z posledních kroků v situaci, kdy nejste spokojeni se způsobem poskytování zdravotní péče nebo s jejími výsledky. Je ale vhodné vyčerpat všechny ostatní možnosti, jak vzniklou situaci napravit. Nelze-li takto učinit, je potřeba při podání stížnosti rozlišovat, zda se jedná o soukromé zdravotnické nebo státní zařízení.
Může se stát, že příčinou problémů je jen drobné nedorozumění, nedostatečná schopnost či v horším případě neochota zdravotnických pracovníků vysvětlit vše dostatečně podrobně. Drobnější problémy je nejvhodnější řešit osobní návštěvou, a to co nejdříve.
Jedná-li se o závažnější případy, je efektivnější, abyste o svých námitkách informovali písemnou cestou, což vám zaručí obdržení písemné odpovědi v odpovídajícím termínu. Podání stížnosti může být také uskutečněno formou telefonátu, zasláním faxu či prostřednictvím elektronické pošty.
Jestliže jste nespokojeni s nemocniční péčí, je žádoucí probrat námitky s ošetřujícím lékařem, v případě nespokojenosti s ošetřovatelskou péčí pak s vedoucí sestrou oddělení. Vzniklé stížnosti je povinen vyslechnout rovněž vedoucí lékař – primář oddělení, jakož i pracovníci vrcholového managementu nemocnice (ředitel či jeho náměstci).
Pokud nejste spokojeni s ambulantní péčí v soukromé ambulanci, máte možnost buď zdravotnické zařízení změnit, nebo se obrátit na zdravotní pojišťovnu, u které jste pojištěn.
-
Odborné pochybení lékaře, porušení etiky
Při podezření na odborné pochybení lékaře nebo pokud máte pocit, že byla porušena pravidla etiky práce zdravotnických pracovníků, pak můžete podat stížnost na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru či jinou profesní organizaci. Česká lékařská komora, stejně jako ostatní profesní organizace coby garanti odbornosti, jsou povinny se vaším podnětem zabývat. I v těchto případech je možné navštívit zdravotní pojišťovnu a podat zde stížnost. U státního zařízení je možné se obrátit na zřizovatele zdravotnického zařízení, například krajský úřad (jedná-li se o krajské nemocnice) nebo Ministerstvo zdravotnictví (jedná-li se o fakultních nemocnice).
Příslušné orgány, u kterých lze podat stížnost
1) Ředitel zdravotnického zařízení nebo zřizovatel zdravotnického zařízení (krajský úřad nebo v případě fakultních nemocnic a většiny psychiatrických léčeben Ministerstvo zdravotnictví), ve kterém byl pacient hospitalizován. Zde požádat o přezkoumání postupu léčby – vhodné, jedná-li se o lůžkovou péči.
-
Vedoucí zdravotnického zařízení s pomocí příslušných pracovníků stížnost prověří a zašle pacientovi své vyjádření. Vyřízení stížnosti se řídí správním řádem, jenž stanoví dobu vyřízení do 30, resp. nejdéle do 60 dnů.
2) Česká lékařská komora, která vyřizuje stížnosti týkající se pochybností v odborném postupu či podezření, že lékař postupoval neeticky, nebo tehdy, jedná-li se o stížnost na nesprávné předepsaní léku.
-
Stěžovat si lze na neetické nebo neodborné jednání lékaře do jednoho roku od doby, kdy k němu došlo.
-
Stížnost nemusí podat samotný poškozený pacient, ale kdokoli (např. příbuzný).
-
Stížnost musí být písemná.
-
Stížnost by měla být vyřízena do šesti měsíců od jejího přijetí.
-
Jestliže pacient nesouhlasí s tím, jak byla jeho stížnost vyřízena, může podat do 15 dnů od obdržení rozhodnutí revizní komise námitku, o níž následně rozhoduje Čestná rada České lékařské komory. Proti jejímu rozhodnutí se ještě může odvolat lékař, proti kterému je řízení vedeno, nebo pověřený člen revizní komise.
3) Zdravotní pojišťovna v případě, kdy se pacient domnívá, že mu zdravotnický pracovník neposkytnul náležitou péči, a dále, jde-li o řešení situací, kdy lékař či jiný pracovník odmítl provést zdravotní výkon, který spadá do hrazené péče.
-
Revizní lékař dané pojišťovny prověří odůvodněnost léčebného procesu se zvláštním zřetelem k jeho průběhu a zjistí, zda poskytnutá péče odpovídá péči vyúčtované zdravotní pojišťovně, zda byly vyúčtovány pouze potřebné výkony a zda druh poskytnuté zdravotní péče odpovídá zdravotnímu stavu pacienta.
-
Vyřízení stížnosti se řídí správním řádem, jenž stanoví její vyřízení nejdéle do 60 dnů.
4) Příslušný orgán státní správy, který dotčené zdravotnické zařízení zaregistroval (krajské úřady, Magistrát hlavního města Prahy – pokud se jedná o nestátní zdravotnické zařízení).
5) Ve všech výše zmiňovaných případech se může pojištěnec obrátit se svou stížností na Ministerstvo zdravotnictví, kde se agendou zabývá příslušný odbor kontroly. Ten vede ústřední evidenci stížností a zároveň je vyřizuje ve spolupráci s odbornými útvary Ministerstva zdravotnictví a příslušnými zdravotnickými orgány a organizacemi.
Zdroj: prezentace veřejné zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví ČR
Redakce doporučuje:
Pro pobyt v nemocnici využijte připojištění České pojišťovny zdraví. Podrobnosti najdete na tomto odkazu: Denní podpora při pobytu dítěte ve zdravotnickém zařízení, Denní podpora ve výši regulačního poplatku při pobytu v nemocnici
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor