- A
Nemoci od písmene "A"
- B
Nemoci od písmene "B"
- C
Nemoci od písmene "C"
- D
Nemoci od písmene "D"
- E
Nemoci od písmene "E"
- F
Nemoci od písmene "F"
- G
Nemoci od písmene "G"
- H
Nemoci od písmene "H"
- CH
Nemoci od písmene "CH"
- I
Nemoci od písmene "I"
- J
Nemoci od písmene "J"
- K
Nemoci od písmene "K"
- L
Nemoci od písmene "L"
- M
Nemoci od písmene "M"
- N
Nemoci od písmene "N"
- O
Nemoci od písmene "O"
- P
Nemoci od písmene "P"
- Q
Nemoci od písmene "Q"
- R
Nemoci od písmene "R"
- S
Nemoci od písmene "S"
- T
Nemoci od písmene "T"
- U
Nemoci od písmene "U"
- V
Nemoci od písmene "V"
- W
Nemoci od písmene "W"
- X
Nemoci od písmene "X"
- Y
Nemoci od písmene "Y"
- Z
Nemoci od písmene "Z"
Světový den lupénky (psoriázy)
Vydáno: 12.11.2011 09:48
29. říjen je již od roku 2004 Světovým dnem lupénky (psoriázy). V posledních letech se konají akce, které připomínají toto onemocnění i v České Republice.
související témata:
Dermatologie
|
Kožní nemoci
|
Lupénka (psoriáza)
Cílem tohoto dne je zvýšit informovanost o lupénce u pacientů i veřejnosti, vyvrátit mýty, které onemocnění často provází (například o nakažlivosti) a zlepšit dosažitelnost účinné léčby pro pacienty, kteří touto chorobou trpí. Lupénka je dlouhodobě opomíjené onemocnění a finance, které jsou zdravotními pojišťovnami na léčbu těžkých forem uvolňovány, tomu bohužel odpovídají.
Jedním z vytčených cílů je změnit situaci a sjednotit pacienty, jejich rodinné příslušníky i lékaře v aktivitách směřujících k větší pozornosti věnované tomuto závažnému onemocnění a jeho léčbě.
Výskyt lupénky je poměrně častý - cca 2-3 % populace, na celém světě to je asi 150 miliónů lidí, v Česku jí trpí okolo 230.000 lidí, v Jihomoravském kraji najdeme okolo třiceti tisíc „lupénkářů“. Polovina těchto pacientů má lehkou formu, ale asi 15% trpí těžkou formou, která již velmi negativně zasahuje do života pacientů.
„Významným faktorem pro vzplanutí je dědičnost, která je podkladem manifestace u většiny případů psoriáz, a to i tehdy, když se nemocných s psoriázou v příbuzenstvu nedopátráme. Odhaduje se, že má na svědomí vznik psoriázy asi u 30 % pacientů. Nedědí se však choroba jako taková, ale pouze náchylnost k ní. Spolu s dědičností musí být také přítomné působení provokujících faktorů, které vznik choroby vyvolají – to jsou např. poranění, užívání některých léků, hormonální změny, infekce, zvýšený stres atd.“ uvádí Vladimír Vašků, přednosta I. dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a současně přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Brno.
Lupénka zdaleka není jen kožní onemocnění, i když nejviditelnější jsou projevy na povrchu těla. Jde o chronické zánětlivé onemocnění imunitního systému - kožní buňky se množí mnohem rychleji než buňky ve zdravé kůži, rychleji rostou a nedokonale vyzrávají, proto je kůže červená a pokryta šupinami.
Lupénka je také spojena s mnoha dalšími problémy jako je lupénka nehtů, postiženy mohou být také klouby a to asi u třetiny pacientů. Častá je obezita s metabolickým syndromem, vyšší je ve srovnání se zdravou populací také výskyt kardiovaskulárních onemocnění a cukrovky. Velmi mnoho pacientů s lupénkou trpí psychickými problémy pramenící z potíží při hledání partnera, omezených možností pracovního zařazení, celkově sníženého sebevědomí a často necitlivých reakcí okolí způsobených neinformovaností. U těžké psoriázy může nemocný začít uvažovat i o smyslu života vůbec.
„Lupénka sice stále patří mezi nevyléčitelná onemocnění, ale díky intenzivnímu výzkumu příčin vzniku došlo v posledních letech k velkému pokroku v možnostech a úspěšnosti její léčby.
Léčbu lze dělit do několika fází. U nejmírnějších forem se aplikuje tzv. místní léčba - většinou ve formě mastí, s ní se často kombinuje světloléčba (fototerapie). Pokud tyto postupy nepřinesou kýžený efekt, lze volit tzv. systémovou léčbu. Klasická systémová léčba včetně fototerapie ale může mít při dlouhodobém podávání nežádoucí vedlejší účinky a část nemocných tuto léčbu netoleruje nebo na ní neodpovídá“, dodává profesor Vašků.
„Jednou z nejmodernějších metod léčby pacientů s těžkou formou psoriázy (cca 15% všech pacientů), kterým předchozí terapie nepřinesla očekávaný účinek, je tzv. biologická léčba. V kontrastu s klasickými, neselektivně a široce působícími klasickými léky, jsou biologické léky selektivní, zasahují cíleně do mechanismů imunitního systému a tím utlumí zánět hned v časné fázi. Tato selektivita také znamená vyšší bezpečnost ve srovnání s léky klasickými“, pokračuje profesor Vašků.
Biologická léčba je v České republice schválena od roku 2005 a přinesla další výrazný pokrok ve zvládnutí této choroby – zlepšení kožního nálezu o 75 % dosahuje po léčbě biologickými preparáty až 80 % léčených pacientů. Léčba tzv. biologiky je dostupná v tzv. Centrech pro biologickou léčbu. V Jihomoravském kraji máme 2 z těchto pracovištˇ: FN Brno Bohunice a FN u sv. Anny v Brně.
„Biologickou léčbou je dnes v ČR léčeno asi 800 pacientů, ale toto číslo je jen zlomkem těch, kteří by na ní měli teoreticky nárok. Finanční situace ve zdravotnictví bohužel dnes není růžová, ale čeští dermatologové intenzivně jednají se zdravotními pojišťovnami o navýšení finančního objemu pro tuto moderní a účinnou léčbu, aby se dostala k co nejvíce pacientům, kteří jí potřebují a jejichž životy by dokázala radikálně změnit k lepšímu“, říká Petr Koška, ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.
Zdroj: Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor