- A
Nemoci od písmene "A"
- B
Nemoci od písmene "B"
- C
Nemoci od písmene "C"
- D
Nemoci od písmene "D"
- E
Nemoci od písmene "E"
- F
Nemoci od písmene "F"
- G
Nemoci od písmene "G"
- H
Nemoci od písmene "H"
- CH
Nemoci od písmene "CH"
- I
Nemoci od písmene "I"
- J
Nemoci od písmene "J"
- K
Nemoci od písmene "K"
- L
Nemoci od písmene "L"
- M
Nemoci od písmene "M"
- N
Nemoci od písmene "N"
- O
Nemoci od písmene "O"
- P
Nemoci od písmene "P"
- Q
Nemoci od písmene "Q"
- R
Nemoci od písmene "R"
- S
Nemoci od písmene "S"
- T
Nemoci od písmene "T"
- U
Nemoci od písmene "U"
- V
Nemoci od písmene "V"
- W
Nemoci od písmene "W"
- X
Nemoci od písmene "X"
- Y
Nemoci od písmene "Y"
- Z
Nemoci od písmene "Z"
Potravinová alergie, nebo nesnášenlivost?
Vydáno: 09.04.2012 09:00
, Autor: Moje Zdraví
Laici si často pletou dva různé termíny: alergie na potravinu a nesnášenlivost potraviny. Tato dvě pojmenování se často zaměňuji – projevy obou poruch si mohou být podobné.
„Potravinová alergie je vždy podmíněna imunologickou reakcí. Nesnášenlivost, v užším slova smyslu označovaná jako intolerance, vzniká v těle jinými mechanismy,“ říká doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D., gastroenterolog, nutricionista a vedoucí lékař jednotky intenzivní metabolické péče II. interní kliniky a Centra výživy Thomayerovy nemocnice v Praze. Aby to ale nebylo tak jednoduché, někdy navíc dochází k záměně významu nesnášenlivosti potraviny a potravinové averze, jež má v pozadí psychosomatickou reakci. Tou se ale dnes zabývat nebudeme.
Na jahůdky ani v lednu
„Nejez pořád ty jahody,“ slýchala jsem často v dětství. Babička, která mne o prázdninách hlídala, věděla, proč to říká: Trpěla jsem alergií na prach, peří a pyly. Potravinová alergie byla to poslední, co bych si ještě mohla přát. Jahod jsem se o prázdninách přejedla jen jednou – a výsledek se brzy dostavil. Jakmile pozřete alergizující potravu, do níž jahody jednoznačně patří, začne se proti ní váš imunitní systém bránit a vytvářet protilátky (histamin a další chemické látky). Pomyslný boj uvnitř těla propuká a v řádu několika minut se projeví. Nejčastější reakce se projeví na kůži ve formě kopřivky nebo pupínků. Dalším stupněm bývá zvětšení jazyka, které je často spojené se zduřením sliznice jícnu. V této fázi se již objevují problémy s dýcháním, které začíná být ztížené. Postižený má pocit, jako kdyby dýchal brčkem. K dalším reakcím je možné řadit průjem, bolesti břicha a zvracení. Bouřlivým projevem alergie může být pokles krevního tlaku a bezvědomí.
Pomalu a postupně
„Lidí, kteří trpí potravinovou alergií nebo intolerancí, stále přibývá. Příčinou je nedostatek podnětů, se kterými se setkává imunitní systém dítěte ve věku, kdy se učí rozeznávat tělu vlastní a tělu cizí látky a následně na ně reagovat. To se děje v prvním roce života. Přílišná hygiena snižuje množství podnětů, s nimiž se dítě setká, a tak narůstá možnost vzniku takové reakce,“ říká gastroenterolog. Právě proto je nutné děti v průběhu prvního roku života postupně zvykat na různé složky potravy. „Je to nesmírně důležité pro vyzrání střevní bariéry a navození tolerance k antigenům,“ vysvětluje docent Kohout. Antigenem je každá molekula, kterou imunitní systém organismu rozeznává jako tělu cizí a jako na cizí na ni reaguje.
Střevní sliznice dítěte si postupně zvyká rozeznávat neškodné látky od nebezpečných. Přítomnost cizorodých bílkovin a dalších látek pak přispívá k nastartování produkce enzymů, jež jsou potřebné ke správnému trávení a vstřebávání živin. „Navození imunotolerance střevní bariéry je významnou prevencí potravinových alergií i některých dalších onemocnění,“ dodává gastroenterolog. Porucha se nemusí projevit v prvním období života, v dospělém věku k ní mohou „napomoci“ různá onemocnění tenkého střeva (například celiakie, Crohnova choroba). Kritické bývá období po léčbě, která může poškodit sliznici tenkého střeva (například chemoterapie).
Nesnášenlivost není alergie!
Jak už bylo uvedeno výše, nesnášenlivost (intolerance) není totéž co alergie. Intolerance totiž nezahrnuje reakci imunitního systému organismu. Je způsobena nedostatkem, nebo dokonce úplnou absencí látek, jež se v organismu podílejí na zpracování potravy. Jinými slovy: tělo prostě není schopno danou složku „jídla“ strávit. Látky, které mají za úkol štěpit a zpracovávat konkrétní složky potravy, se nazývají enzymy. Jakmile je enzymů málo nebo chybí úplně, organismus nereaguje nepřiměřeně jako při alergii, ale spíš netypicky.
K nejčastějším projevům nesnášenlivosti patří plynatost, bolesti břicha, průjem, vzácná není nevolnost či zvracení. Nejčastější je intolerance mléčného cukru – laktózy. Laktóza je složena z glukózy a galaktózy.
V různě vysokých koncentracích je přirozeně obsažena ve všech druzích mléka, nejvíce jí je v kravském mléce. Za normálních okolností se díky působení enzymu beta-galaktosidáze (jinak řečeno laktáze), který produkuje tenké střevo, rozštěpí na glukózu a galaktózu. V „rozloženém“ stavu pak laktóza může být vstřebána do střeva. Jakmile se příslušný enzym laktázy tvoří v nedostatečném množství či dokonce vůbec, laktóza se nemůže rozštěpit a strávit a putuje do tlustého střeva. Tam se na ni naváží střevní bakterie a obtíže pak na sebe nenechají dlouho čekat.
Ještě před narozením
Enzymy laktázy vznikají ve střevní stěně již ve druhém týdnu těhotenství. Až do 28. týdne těhotenství nejsou téměř aktivní. Teprve při narození dosáhne jejich aktivita vrcholu, ale jen u donošených dětí – ty nedonošené přechodně trpí nedostatkem enzymů. U donošených dětí aktivita enzymů laktázy zůstává po dobu kojení vysoká. Laktáza je velice důležitá pro správnou funkci mozku, který se v prvních měsících po narození velice rychle vyvíjí. Její hladina pak stále klesá až do doby okolo druhých narozenin. To je nejzazší věk, kdy by se do dětské stravy měly začít zahrnovat další potraviny. Produkce laktázy se dále snižuje s přibývajícím věkem; dospělý člověk má pouze 1/10 aktivity laktázy kojence. Asi 70 % Evropanů ve věku 60 let už laktózu není schopno strávit vůbec.
Výskyt laktózové intolerance se v posledních letech zvyšuje, příčiny této skutečnosti dosud nejsou uspokojivě vysvětleny. Jednou z nich by mohla být skutečnost, že lidé dnes spotřebovávají daleko více mléčných produktů než kdykoli předtím. Dnešní spotřebitelé konzumují mnohem více hotové potraviny nebo polotovary, které kromě různých chemikálií obsahují množství mléčného cukru.
-
Laktóza stejně jako vitamin D zvyšuje vstřebávání vápníku ve střevě a pomáhá tak v místech, kde je málo slunečního světla a nedostatku vitaminu D, chránit před křivicí. Podle genetiků se tedy lidé s tolerancí laktózy evolučně prosadili v oblastech s nižším slunečním zářením, neboť měli větší šanci na přežití.
Diagnostika trvá pár týdnů
Určit, o jaký problém se v případě vašich obtíží jedná, vám pomůže lékař-specialista. Nejprve s vámi zevrubně projde anamnézu, následuje test. Ten většinou trvá okolo tří týdnů, během kterých nejprve budete konzumovat potraviny, jež neobsahují laktózu. Zmizí-li příznaky, test pokračuje – tentokrát dostanete za úkol opět konzumovat potraviny s obsahem laktózy. Objeví-li se příznaky, následují další testy (test laktózové tolerance, speciální dechový test) a jiné laboratorní zkoušky. Léčba se odvíjí od závažnosti problémů: Téměř vždy je nutné vyloučit ze stravy potraviny s obsahem laktózy.
Kozí mléko a kysané výrobky
Léčba laktózové intolerance spočívá především v úpravě jídelníčku. Co se týká kravského mléka, malé množství lékaři nezakazují. Stejné je to s máslem a sýry z kravského mléka. Výhodnější a lépe stravitelné jsou ale zakysané výrobky, především jogurt, ve kterých je obsaženo méně laktózy, protože je částečně odbourána bakteriemi.
Velmi dobré v kojeneckém věku je kozí mléko – v porovnání s kravským je mateřskému mléku daleko bližší. Je bohatým zdrojem mastných kyselin, vitaminů, minerálních látek a stopových prvků. Tuky v kozím mléce se více podobají tukům mateřského mléka. Kromě toho jsou kozí mléko a výrobky z něj bohaté na vápník, draslík, zinek a selen, přitom má nízký obsah sodíku. Proto je vhodné i pro větší děti a dospělé. Neměli by jej ale konzumovat lidé s prokázanou alergií na mléčné bílkoviny.
Mnozí výrobci dodávají na trh produkty z kravského mléka, ve kterých je obsah laktózy snížen na minimum.
Rady pro intolerantní vůči laktóze:
-
Veďte si laktózový deník a zapisujte si veškeré reakce. Svá pozorování nechte posoudit svým lékařem.
-
Postupně zavádějte změny ve stravování. Výsledky si zaznamenávejte.
-
Malé porce následujících potravin by vám neměly ublížit:
-
zmrzlina
-
sorbet
-
sladká smetana
-
máslo
-
tvrdý vyzrálý sýr
-
jogurt
Na co si dávat pozor při intoleranci laktózy
Dobře si při nákupu přečtěte složení následujících potravin, protože mohou obsahovat laktózu:
-
průmyslově vyráběný chléb
-
sladké pečivo
-
průmyslově vyráběné cereálie
-
instantní polévky
-
některé margaríny
-
hotové dresinky na salát
-
cucavé bonbony
-
hotové směsi na palačinky
-
mražené hotové pokrmy
Kde může být obsažena laktóza:
-
syrovátka
-
tvaroh
-
mléčná sušina
-
netučné sušené mléko
-
mléčné produkty
Pozor: Laktóza může být součástí některých léků!
Čím dodáte do těla vápník:
-
losos
-
sardinky
-
ústřice
-
hlávková a růžičková kapusta
-
brokolice
-
sezamová semínka
-
ovesné vločky
Zdroj: Markéta Ostřížková, odborná spolupráce: doc. MUDr. Pavel Kohout, Ph.D.
vedoucí lékař jednotky intenzivní metabolické péče II. interní kliniky a Centra výživy Thomayerovy nemocnice v Praze
Redakčně kráceno.
Plné znění článku najdete v časopise Moje Zdraví 04/2012. K dostání na novinových stáncích.
Medispot doporučuje
Napište svůj názor