Báli jste se někdy odmítnout?
Vydáno: 16.08.2010 14:30
, Autor: autorka si nepřála zveřejnit své jméno
Další soutěžní příspěvek sice není romantikou zrovna nabitý, ale určitě vám pomůže, ocitnete-li se v podobné situaci...
související témata:
Ženy
|
Ženy
Báli jste se někdy odmítnout, říct ne?
Báli jste se snad proto, že jste si mysleli, že když budete mlčky souhlasit bude to lepší než když budete odporovat?
Pokud jste se nikdy do takové situace nedostali, pak čtěte o to více pozorně a možná se poučíte z chyby jiných, tedy spíše jiné osoby, která jednoho večera usoudila, že asi bude lepší okolní svět ignorovat a nebránit se, neb by to mohlo dopadnout hůře.
Školáci i ona měli ještě prázdniny a prázdniny jsou přece symbolem dobrodružství, poznávání nového. I jí se toho léta podařilo získat novou zkušenost, jen nevím, jestli na ní bude vzpomínat v dobrém, či zlém, či se smíšenými dojmy. Jela navštívit svého kamaráda, kterého už znala delší dobu přes internet i osobně.
Byl o dost starší než ona a myslím, že si spolu celkem dobře rozuměli. Měli společné zájmy, sbližoval je i obor, který ona studovala a v kterém on pracoval. Spíš než kamarádi by je ostatní otipovali jako dceru s taťkou, ale věřím, že to jim bylo úplně jedno. Toho dne u něho doma potřebovala něco zařídit a večer měla jet zase domů. Byli domluveni, že ji zaveze na vlak, kde byla smluvena se spolužákem že pojedou spolu. Ten vlak ale nestihli a ten druhý taky ne, neb se mu už nechtělo vézt ji nočními ulicemi na nádraží. Svolila tedy, že u něho do rána přespí a že odjede ráno.
Nespala u něho poprvé, už znala jeho zvyk – nechat přespávat návštěvy v jeho ložnici. Ještě než šli spát, dala si dle jeho doporučení perličkovou koupel. Snad uvolněná více než jindy koupelí, ulehla v tričku do postele a ještě dlouho si povídali. On už měl svoje peřiny odnesené v obývacím pokoji. Když ji sáhl poprvé lehce na prso ani se nebránila, těžko říct na co v té chvíli myslela. I když se polibkem na dobrou noc rozloučili, neodešel, nechtělo se mu jít ještě spát. Světlo zhaslo a tma pohltila veškerou intimitu jejich těl. Ona se nebránila, jen se modlila, aby vše udrželo alespoň v trochu přijatelných mezích. Říkala si, že když se nebude bránit, tak že bude stejně brzy unavený, přestane a usne. Nebylo tomu tak. Ta noc trvala hodiny a ani jeden z nich mnoho spánku neužil. Tedy ona nespala vůbec, pořád se jí hlavou honily všelijaké myšlenky. Něco k němu přeci jenom cítila, když mu později dovolila, aby svlékl její spodní prádlo a začal jí dráždit. On však nechtěl zůstat jen u toho, a v tu chvíli se přeci jenom trochu bránila, vniknout do ní mu nedovolila. Vynahradil si to jinak, rukama jí ukázal, jak mu má pomoci onanovat. Byl alespoň částečně uspokojen, blížilo se ráno a tak tvrdě usnul.
Sama nevěřila, k čemu byla ochotná svým mlčením svolit. A pak už následovalo tiché ráno, plné jeho únavy. Odvezl jí na nádraží, kde se polibkem rozloučili. Těžko usuzovat, co se honilo hlavou jemu, ale ona měla teď v hlavě tisíce nezodpovězených otázek.
Přemýšlela nad tím, jak by to dopadlo, kdyby hned na začátku řekla ne, ale teď už věděla k čemu vedl její tichý souhlas. Zůstal jí v hlavě zmatek a i když se jí později za všechno omluvil, nedokázala odpustit své mlčení, svůj tichý souhlas.
Myslím, že by každému kdo se do podobné situace dostane poradila – ať nemlčí. Snad tím, že mi svůj příběh svěřila, se jí trochu ulevilo. A já věřím, že pro Vás, kteří mnohdy váháte, zda něčí výzvu přejít tichým souhlasem nebo rázným ne, je to dobrým příkladem pro to, jak reagovat, abyste si později nevyčítali své mlčení.
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor