Zima - období úrazů hlavy a páteře
Vydáno: 27.11.2010 08:00
Úrazy hlavy a páteře patří mezi nejobávanější. Jejich následky mohou být doživotní nebo až smrtelné. Často zde rozhodují minuty, důležitá je proto především rychlá a správná první pomoc.
související témata:
Sport, zdravý pohyb
|
První pomoc
|
Bolesti
ÚRAZY HLAVY
Úrazy hlavy patří mezi jedny z nejzávažnějších, mohou mít za následek vznik trvalých následků či smrti. Lebka je kostěný aparát, jehož hlavním smyslem je chránit mozek. Při mnohých úrazech hlavy však ani ona vzniku poškození mozku nezabrání. Pokud je na oblast hlavy vyvinuto velké násilí, může dojít ke vzniku zlomenin lebečních kostí a následně různě rozsáhlému poškození mozku.
Mozek však může být poškozen i v případech, kdy nedojde k porušení lebky, a to nejčastěji v souvislosti s vnitřním krvácením, jež postupně mechanicky utlačuje mozkovou tkáň. Úrazy hlavy mohou člověka snadno ohrozit na životě, proto je třeba vždy rychle vyhledat lékařskou péči.
K otřesu mozku dochází zpravidla v souvislosti s úrazem hlavy provázeným krátkodobou poruchou mozkové činnosti. Jde o lehkou formu poranění hlavy, přesto tuto situaci nelze podceňovat. V některých případech stačí i relativně malé násilí vedené na oblast hlavy, aby došlo k vážnému poranění mozku vedoucímu ke vzniku trvalých následků nebo až ke smrti. Pro laika je však těžké rozeznat od sebe obě formy.
Mechanismus vzniku otřesu mozku může být velmi pestrý - od dopravních nehod přes pracovní úrazy, sportovní aktivity, rvačky až po dětské hry. Mezi rizikové skupiny patří především osoby s poruchami koordinace pohybů, sportovci a děti.
Klinické příznaky
Základním příznakem otřesu mozku je krátkodobé bezvědomí, které netrvá většinou déle než 15 minut. V některých případech může po krátké pauze docházet k opakovanému upadání do bezvědomí. Tento stav je považován za velmi vážný a vyžaduje co nejrychlejší lékařskou péči.
Po procitnutí postižený většinou trpí ztrátou paměti. Především si nevzpomíná na krátké období těsně před úrazem. Následně dochází k rozvoji bolesti hlavy, poruchy koordinace pohybů a může se objevit i mdloba či zvracení.
První pomoc
U otřesu mozku je třeba u postiženého zhodnotit stav vědomí, dech a pulz.V žádném případě není vhodné podávat zraněnému jakékoli potraviny, tekutiny a léky. Pokud došlo k vymizení životních funkcí (dechu a pulzu), je nutné zahájit kardiopulmonální resuscitaci, tedy umělé dýchání a nepřímou srdeční masáž, v poměru 30 stlačení hrudníku ku 2 vdechům. V této resuscitaci je nezbytné vytrvat do doby obnovení životních funkcí nebo příjezdu zdravotnické záchranné služby.
Pokud jsou u postiženého v bezvědomí životní funkce zachovány, je vhodné uvolnit dýchací cesty a uložit ho do stabilizované polohy. Dále je třeba zavolat zdravotnickou záchrannou službu, do jejího příjezdu je nutné opakovaně sledovat životní funkce. Pokud je postižený při vědomí, je vhodné jej uklidnit a zajistit transport do zdravotnického zařízení.
Mozek může být poraněn různým způsobem, zpravidla jde o zhmoždění nebo stlačení mozkové tkáně. Zhmoždění mozku je mechanické poškození. Nejčastěji se projevuje krátkodobým bezvědomím, silnou bolestí hlavy, dezorientací a ztrátou paměti na období úrazového děje. Ke stlačení mozku dochází vlivem krvácení, následně vzniklý hematom postupně utlačuje mozkovou tkáň.
Mezi základní klinické příznaky stlačení mozku patří především tzv. dvoufázové bezvědomí, což znamená, že postižený po úrazu upadá do bezvědomí, poté následuje období nabytí vědomí, ve kterém dotyčný většinou zvrací. Další fází je opětovné upadnutí do bezvědomí, které je způsobeno vzniklým hematomem.
První pomoc
Při poranění hlavy je vždy nutné zajistit co nejrychlejší převoz do zdravotnického zařízení, tak aby se postiženému dostalo v co nejkratším čase lékařské pomoci. Mezi další postupy první pomoci patří zhodnocení stavu vědomí a životních funkcí. Pokud je postižený při vědomí a má zachovány všechny životní funkce, je nevhodnější uložit jej do polohy na zádech s podložením hlavy, popř. použít protišokovou polohu (nohy jsou uloženy výš, než zbytek těla). V žádném případě není možné zraněnému podávat tekutiny, potraviny nebo léky!
V případě, že je postižený v bezvědomí a jsou u něj zachovány životní funkce, je vhodné jej uložit do stabilizované polohy. Poté je třeba až do příjezdu zdravotnické záchranné služby pravidelně sledovat životní funkce. Pokud došlo k vymizení dechu a pulzu, je na místě ihned zahájit masáž srdce a umělé dýchání (30:2). V resuscitaci je nezbytné vytrvat do doby obnovení životních funkcí či příjezdu zdravotnické záchranné služby.
POŠKOZENÍ PÁTEŘE
Páteř je složena ze 34 obratlů, je hlavní částí centrálního podpůrného systému, který se podílí na většině našich pohybů. Další její důležitou funkcí je ochrana míchy. Mícha je nervová trubice o délce 40-45 cm, jež vede od mozku (respektive prodloužené míchy) až pod první bederní obratel. Mícha je uložena uvnitř obratlů, které mají za úkol ochraňovat ji před možným poškozením.
Úrazy páteře patří mezi jedny z nejnebezpečnějších poškození, ke kterým může dojít v souvislosti s různými aktivitami, nejčastěji při dopravních nehodách ve velké rychlosti, pádech z výšek, sportování či skocích do mělké nebo neznámé vody.
Klinické příznaky
Úrazy páteře se projevují především intenzivní bolestí, jež může v některých případech vystřelovat do končetiny. Dále postižený popisuje ztrátu citlivosti, v postižené oblasti nic necítí, a to zpravidla ani bolestivý podnět. V některých případech může paradoxně pociťovat nadměrnou citlivost postižené oblasti, každý dotek může být vnímán jako palčivá bolest.
Jedním z hlavních příznaků je rovněž ochrnutí končetin. Může se také projevovat brnění končetin. Mezi další možné příznaky lze zařadit poruchy vědomí, životních funkcí apod. Často mohou být úrazy páteře komplikovány přidruženými poraněními, jako jsou zlomeniny horních a dolních končetin, poranění nitrohrudních a nitrobřišních orgánů, poranění hlavy.
První pomoc
Při podezření na poranění páteře je nutné neprodleně zavolat zdravotnickou záchrannou službu. Při těchto úrazech je nutné mít vždy na paměti, že k poranění míchy může dojít i nešetrnou manipulací s postiženým. Proto je vhodné (pokud to není nezbytně nutné) s postiženým hýbat jen minimálně. Nejprve je třeba zhodnotit riziko jeho dalšího ohrožení.
Pokud není zraněný jinak přímo ohrožen na životě, tedy jsou zachovány životní funkce, vědomí, nedochází k tepennému krvácení apod., je vhodné se pokusit navázat s ním komunikaci a uklidnit jej. Dále je pak nutné monitorovat životní funkce, zajistit teplo a vyčkat příjezdu zdravotnické záchranné služby.
Pokud postiženému hrozí újma z prodlení (např. výbuch automobilu) či nejsou zachovány životní funkce, je na místě co nejšetrněji jej vyprostit. Při vyprošťování se doporučuje postup, při němž tělo zůstává v ose. Hlavu je třeba fixovat nejlépe za pomoci další osoby, která bude držet hlavu tak, aby nedošlo ke zbytečným pohybům páteře. Zraněný by měl být opatrně uložen na pevnou rovnou podložku, kde může dál pokračovat poskytování první pomoci.
Pokud u postiženého nejsou zachovány životní funkce, je vhodné co možná nejdříve zahájit kardiopulmonální resuscitaci (masáž srdce a umělé dýchání) v poměru 30:2! Pozor změna od obvyklého postupu resuscitace je vynechání záklonu hlavy! Místo záklonu hlavy se používá předsunutí dolní čelisti. V resuscitaci je nezbytné pokračovat do obnovy životních funkcí či do příjezdu zdravotnické záchranné služby.
V případě, že stojící postižený udává bolesti v zádech, je nejlépe zajistit, aby do příjezdu záchranné služby zůstal stát, např. za pomoci dalšího záchrance. V případě, že u něj dochází k rozvoji kolapsu, jej lze s nejvyšší opatrností položit na pevnou podložku.
Zdroj: MOJE ZDRAVI
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor