- A
Nemoci od písmene "A"
- B
Nemoci od písmene "B"
- C
Nemoci od písmene "C"
- D
Nemoci od písmene "D"
- E
Nemoci od písmene "E"
- F
Nemoci od písmene "F"
- G
Nemoci od písmene "G"
- H
Nemoci od písmene "H"
- CH
Nemoci od písmene "CH"
- I
Nemoci od písmene "I"
- J
Nemoci od písmene "J"
- K
Nemoci od písmene "K"
- L
Nemoci od písmene "L"
- M
Nemoci od písmene "M"
- N
Nemoci od písmene "N"
- O
Nemoci od písmene "O"
- P
Nemoci od písmene "P"
- Q
Nemoci od písmene "Q"
- R
Nemoci od písmene "R"
- S
Nemoci od písmene "S"
- T
Nemoci od písmene "T"
- U
Nemoci od písmene "U"
- V
Nemoci od písmene "V"
- W
Nemoci od písmene "W"
- X
Nemoci od písmene "X"
- Y
Nemoci od písmene "Y"
- Z
Nemoci od písmene "Z"
Moderní léčba je drahá, invalidní důchod však dražší
Vydáno: 24.11.2010 12:04
Mnoho zemí si dokáže spočítat, kdy se více vyplatí pacientům hradit moderní léky, než je poslat do invalidního důchodu. Ukazuje se, že třeba u roztroušené sklerózy je důchod dražší. Na databázi, jež náklady porovná, teď pracují i česká ministerstva.
související témata:
Roztroušená skleróza
|
Léčebné metody
|
Důchody
Žena, které v pětatřiceti letech zjistili roztroušenou sklerózu a dvacet let již pobírá invalidní důchod, stojí stát 3,5 milionu korun. A to jen proto, že nevydělává, nepřispívá na zdravotní a sociální pojištění, a naopak od státu pobírá důchod.
Kdyby dostala moderní, takzvanou biologickou léčbu včas a mohla díky ní déle pracovat, do invalidního důchodu by se dostala zhruba o deset let později. To je doba, po kterou už moderní léčba umí oddálit invaliditu u této nemoci. Za těchto deset let práce by stát od ženy naopak "vybral" přes milion korun.
Právě roztroušená skleróza je nemoc, u které se dá snadno spočítat, jak moc se státu vyplatí, když u pacienta investuje včas do léčby. Byť drahé. A evropské země to dělají.
Jinými slovy: na drahé léčbě nešetří, protože si spočítaly, že předčasný invalidní důchod pacientky by byl výrazně dražší.
V Česku se takový systém podle zahraničních vzorů právě teď chystá.
Propracovaný systém má třeba Švédsko. Vztahuje se nejen na roztroušenou sklerózu, ale i na Bechtěrevovu nemoc a podobné choroby, které jsou nejčastější příčinou invalidity a kde se zároveň postup nemoci dá výrazně zpomalit drahými léky.
"Tyto státy jednoduše chtějí vědět, jak moc se jim vyplatí do drahých léků investovat," říká ředitel Institutu pro zdravotní ekonomiku Tomáš Doležal.
V Rakousku je čtyřikrát více pacientů léčících se biologickými léky než v Česku, ač počet nemocných na počet obyvatel je stejný. Rozdíl je jen v tom, že u sousedů už vědí, že se jim to vyplatí.
V Česku je systém placení léčby a systém nemocenské a invalidních důchodů oddělený. Takže nelze spočítat, jak moc je určitý druh léčby ve skutečnosti nákladný.
"Neumíme ani říct, jak moc se vyplatí, když po akutní léčbě investujeme také do kvalitní rehabilitace. Akutní léčbu nemocí máme na špičkové úrovni, ale v následné léčbě pokulháváme, přitom dobrá následná léčba znamená, že pacient se dříve vrací do práce," říká náměstek ministra zdravotnictví Jiří Schlanger.
Právě on má na starosti spojení obou systémů - údajů ze zdravotních pojišťoven o léčbě a z České správy sociálního zabezpečení o důchodech a nemocenské.
"K jejich propojení by mělo dojít ve druhé polovině volebního období," říká.
V budoucnu by peníze souvisící se zdravím, tedy i vyplácení nemocenské či invalidních důchodů, měly spravovat zdravotní pojišťovny.
Nechceme zbytečně do důchodu
Výzkum na zhruba tisícovce pacientů s roztroušenou sklerózou ukázal, že veškeré náklady na léčbu pacienta v počátečním stadiu choroby jsou téměř 300 tisíc korun ročně.
Tyto peníze mohou v době, kdy je pacient ještě schopen normálně pracovat, o několik let oddálit poslední stadium choroby, kdy pacient stojí dvojnásobek a přitom nejenže už nemůže pracovat, ale ani se o sebe postarat.
Mezi nepřímé náklady patří třeba to, že pacient je v tak špatném stavu, že musí do nemocnice.
"Ukázalo se, že počet hospitalizací u pacientů léčených moderními biologickými léky poklesl až o 80 procent," řekla Eva Havrdová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Dalšími nepřímými náklady je vyplácení invalidních důchodů.
"Pacientů s Bechtěrevovou nemocí, kteří mají invalidní důchod, je 82 procent. Je to zbytečné, lepší je začít je léčit včas a pokusit se je tak vůbec nevyřadit z pracovního procesu," říká k tomu Karel Vedral z Klubu bechtěreviků, kteří jsou na tom podobně jako ti s roztroušenou sklerózou.
Invalidní důchody v Česku
500 tisíc invalidních důchodců žije v Česku. Ještě loni jich bylo 600 tisíc, ale po novele vyhlášky bylo 100 tisíc invalidů starších 65 let převedeno na starobní důchod.
46 tisíc invalidů přibude každý rok. 25 tisíc lidí začne pobírat částečný invalidní důchod, 21 tisíc lidí plný.
55 miliard korun ročně vyplácí stát na invalidních důchodech.
Léčení a důchod
Vláda hledá způsob, jak efektivně propojit náklady na léčbu a případný invalidní důchod.
Lze to ukázat na příkladu: Nejčastější příčinou invalidity jsou nemoci pohybového aparátu, tedy například roztroušená skleróza (RS).
Podle nové studie jsou roční náklady na pacienta s RS v počátečním stadiu choroby téměř 300 tisíc Kč. Náklady na pacienta v posledních stadiích jsou přes 700 tisíc Kč.
Investovat do něj 300 tisíc korun v počátcích se přitom vyplatí - oddálí se tak stav, kdy je pacient závislý na cizí pomoci a může pracovat a vydělávat o pět až deset let déle.
Pacientů, kteří dostávají moderní léčbu, jež dokáže nemoc zpomalit a oddálit tak odchod do invalidního důchodu, je v Česku 4 000.
"82 procent pacientů s Bechtěrevovou nemocí má invalidní důchod. To je zbytečné." Karel Vedral prezident Klubu bechtěreviků
Zdroj: Medical Tribune.cz
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor