- A
Nemoci od písmene "A"
- B
Nemoci od písmene "B"
- C
Nemoci od písmene "C"
- D
Nemoci od písmene "D"
- E
Nemoci od písmene "E"
- F
Nemoci od písmene "F"
- G
Nemoci od písmene "G"
- H
Nemoci od písmene "H"
- CH
Nemoci od písmene "CH"
- I
Nemoci od písmene "I"
- J
Nemoci od písmene "J"
- K
Nemoci od písmene "K"
- L
Nemoci od písmene "L"
- M
Nemoci od písmene "M"
- N
Nemoci od písmene "N"
- O
Nemoci od písmene "O"
- P
Nemoci od písmene "P"
- Q
Nemoci od písmene "Q"
- R
Nemoci od písmene "R"
- S
Nemoci od písmene "S"
- T
Nemoci od písmene "T"
- U
Nemoci od písmene "U"
- V
Nemoci od písmene "V"
- W
Nemoci od písmene "W"
- X
Nemoci od písmene "X"
- Y
Nemoci od písmene "Y"
- Z
Nemoci od písmene "Z"
Na prohlídku po čtyřicítce
Vydáno: 20.04.2010 06:00
, Autor: Mgr. Jana Hrabáková, Marie Hejlová, Moje zdraví.
Dosažení čtyřicátého roku věku by mělo ženy motivovat začít se více starat o svoji tělesnou schránku. Čím začít?
související témata:
Menopauza
|
Šedý zákal
|
Od 55 let
|
Ženy
|
Preventivní prohlídky
|
Sport, zdravý pohyb
|
Zdravá výživa
|
Oči, oční víčka
„Věk 40–45 let můžeme do jisté míry pokládat za určitý zlom nebo alespoň začátek k zamyšlení, že je třeba pro sebe něco dělat, a to i v případech, kdy se nemanifestuje žádná nemoc. Je to období, kdy se žena obvykle blíží ke klimakteriu. Může se cítit naprosto zdravá, ale někdy
se už začínají objevovat menší nebo i výraznější potíže jak po fyzické, tak psychické stránce. Nepříjemnosti a určité komplikace s tím spojené signalizují, že by ženy měly v této době věnovat samy sobě zvýšenou pozornost,“ říká kardiolog doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc.
Co nám v tomto smyslu povolují zdravotní pojišťovny, jinými slovy – na co máme nárok?
Každá žena
by při dosažení této věkové hranice měla trvat na absolvování komplexní preventivní prohlídky, a to jednou za dva roky,
po padesátce ji doporučuji jednou ročně.
Klinické vyšetření posoudí závažnost případných obtíží, lékař zkontroluje krevní tlak, laboratorní vyšetření stanoví hladinu krevního cukru, cholesterolu a zobrazí hodnoty lipidového spektra a další metabolické údaje včetně krevního obrazu. Měly by se posoudit i takzvané onkomarkery, které naznačí, zda nejsou přítomny některé nepřímé nebo počínající známky onkologického onemocnění. Nedílnou součástí této prevence by měla být gynekologická prohlídka, po 50. roce i základní preventivní vyšetření na rizika onkologických onemocnění střev a konečníku. V každém případě je vhodné zhodnotit BMI (body mass index) a dle potřeby doporučit vhodný způsob redukce váhy. Snížení nadměrné hmotnosti je tím nejlepším krokem pro prevenci prakticky všech nemocí vyššího věku.
V některých rodinách se určité nemoci objevují častěji, a mnohdy už v nižším věku.
Co byste poradil ženám, jejichž maminky, babičky, sestry měly některou z vážných nemocí a třeba na ni i zemřely?
U řady onemocnění
existuje genetická zátěž. Neznamená to ovšem, že by musely v každém případě propuknout; vždycky hraje roli kombinace genů i některé vnější provokující momenty. V těchto případech je důležité
procházet preventivními vyšetřeními od časnějšího věku a častěji. Rodinní lékaři našich babiček, kteří obvykle znali několik generací rodiny anebo se dozvěděli anamnézy od prarodičů, uměli posoudit, co je pro toho kterého pacienta důležité a čeho se vyvarovat. I když na druhé straně musíme dodat, že jejich možnosti léčení byly více či méně omezené. Mělo by to fungovat tak, že vám váš praktický lékař nabídne a doporučí preventivní vyšetření s ohledem na věk, vaše obtíže i anamnézu rodičů.
Ženy v určitém společenském postavení – už proto, že podnikají nebo mají náročné povolání a zdraví je pro ně nutnost – si většinou umí poradit a na preventivních vyšetřeních se s lékařem domluví.
Ale co ty ostatní?
Musíme počítat s tím, že většina žen o těchto možnostech stále příliš neví, a tak se stane, že
lékaře navštíví až při vážných zdravotních problémech a léčení je potom dlouhé, nepříjemné a koneckonců i drahé. Negativní roli tu má i náročné zaměstnání třeba s prací na směny, nepravidelným stravováním. Některé ženy se upřednostňují profesi a péči o rodinu, o sebe se nestarají. To je špatně.
Co byste v běžném denním rytmu a shonu doporučil k zamyšlení – jinými slovy co vidíte dnes jako největší problém životního stylu dnešních žen (ale i mužů)?
Odboural bych schůzky a opulentní pracovní večeře a party s přemírou jídla a pití – to by nemělo patřit do současného životního stylu a firemní kultury.
Lehký koktejl, ryby, brunch mezi snídaní a obědem – proč ne? Neštěstím pro zdraví je také auto a internet. Sedíme, sedíme – a pak se zničíme na sqashi. I tady bych ocenil ženský vliv ve firemní praxi – nasměrovat muže ke zdravým aktivitám a zdravému stravování.
Vůbec nejlepší investicí do zdraví je
pohyb, ale individuálně posouzený podle stavu kloubů, srdce a přidružených onemocnění. Nikomu neublíží denní svižná procházka, cvičení, kombinace fyzických aktivit. Nesmí to být stres, ale radost. Při pohybu se vyplavují
endorfiny, které jsou pro ženu před a v klimakteriu velice důležité. Nemám nic proti posilovnám, pokud to v nich ženy i muže baví. Ale pouze po lékařském vyšetření a pod dohledem kvalitního trenéra, který stanoví poměr tuků, svaloviny a dalších parametrů a podle toho stanoví stupeň zátěže. Průběžně s klientem pracuje, stanoví individuální program a umí zhodnotit dosahované výsledky.
Myslím, že každá žena, pokud potřebuje zhubnout, by si měla stanovit systém malých odměn. Čas na kontrolu u oftalmologa
Stárnutí se nevyhýbá ani zraku.
Právě „čtyřicítka“ je zlomem, kdy oční čočka začíná ztrácet svou pružnost a tím i schopnost zaostřovat nablízko. Tato refrakční vada se označuje jako presbyopie neboli vetchozrakost.
Po čtyřicítce se mohou začít objevovat i první projevy šedého zákalu, k němuž jsou ženy náchylnější, a také nebezpečného zeleného zákalu – glaukomu, který dlouho nemusí způsobovat výraznější obtíže. Proto bychom měli v tomto věku absolvovat preventivní prohlídku u oftalmologa, zejména pokud se nemoc objevila
v blízkém příbuzenstvu.
Odborník změří kromě
dioptrické vady i nitrooční tlak, vyšetří oční pozadí a komplexně zhodnotí stav všech součástí oka. Vyšetření umožňuje zjistit také případné změny na sítnici a odhalit tak počínající degeneraci makuly (žluté skvrny). Věkem podmíněná makulární degenerace, která rovněž postihuje častěji ženy, se projevuje postupnou ztrátou ostrosti vidění. V rozvinutých zemích jde o nejčastější příčinu slepoty. Významnými rizikovými faktory jsou kouření, nadváha a časté vystavování zraku slunečnímu záření. Onemocnění se velmi obtížně léčí, naštěstí existují jednoduchá preventivní opatření. Kromě optimální životosprávy a dostatku pohybu jsou to právě i pravidelné kontroly u lékaře.
Podle nejnovějších vědeckých poznatků existuje přímá souvislost mezi makulární degenerací a zdravou výživou. Oční tkáň potřebuje pro svou správnou funkci především dostatek omega-3 mastných kyselin, vitaminy C, E, minerály zinek, selen a karotenoidy.
Omega-3 mastné kyseliny najdeme v mořských rybách. Správně bychom je měli konzumovat v libovolných úpravách až 4x týdně. Karotenoidy lutein a zeaxanthin se v sítnici nacházejí ve vysokých koncentracích. Pomáhají ji chránit před nežádoucími vlivy ultrafialového záření, smogu nebo tabákového kouře a rovněž před degenerativními změnami.
Více se dočtete v časopise Moje Zdraví 04/2010, žádejte ve své lékárně
Zdroj: Mgr. Jana Hrabáková, Marie Hejlová, zdroj
Moje zdraví.
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor