- A
Nemoci od písmene "A"
- B
Nemoci od písmene "B"
- C
Nemoci od písmene "C"
- D
Nemoci od písmene "D"
- E
Nemoci od písmene "E"
- F
Nemoci od písmene "F"
- G
Nemoci od písmene "G"
- H
Nemoci od písmene "H"
- CH
Nemoci od písmene "CH"
- I
Nemoci od písmene "I"
- J
Nemoci od písmene "J"
- K
Nemoci od písmene "K"
- L
Nemoci od písmene "L"
- M
Nemoci od písmene "M"
- N
Nemoci od písmene "N"
- O
Nemoci od písmene "O"
- P
Nemoci od písmene "P"
- Q
Nemoci od písmene "Q"
- R
Nemoci od písmene "R"
- S
Nemoci od písmene "S"
- T
Nemoci od písmene "T"
- U
Nemoci od písmene "U"
- V
Nemoci od písmene "V"
- W
Nemoci od písmene "W"
- X
Nemoci od písmene "X"
- Y
Nemoci od písmene "Y"
- Z
Nemoci od písmene "Z"
Vyšetření štítné žlázy
Vydáno: 26.05.2010 08:26
Jak vyšetření probíhá a kdy můžeme očekávat, že nás na něj lékař pošle?
související témata:
Štítná žláza

Štítnou žlázu lékař vyšetřuje preventivně při celkových prohlídkách a dále u pacientů s podezřením na onemocnění štítné žlázy nebo při kontrolách dosavadní léčby.
Jaké jsou přístroje a pomůcky k vyšetření štítné žlázy?
K orientačnímu vyšetření štítné žlázy se používá tzv.
palpační vyšetření, tedy vyšetření přední strany krku bříšky prstů.
Celkové vyšetření již lékaře může upozornit na příznaky, které provází onemocnění štítné žlázy
Anamnéza
Anamnézou se rozumí rozbor pacientových obtíží zaznamenaný lékařem do lékařské dokumentace.
Pokud nález z předchozích vyšetření svědčí pro možnou poruchu štítné žlázy, použije lékař dalších vyšetření: laboratorní vyšetření, laryngoskopické vyšetření, ultrazvukové vyšetření, CT vyšetření, ultrazvukové vyšetření, RTG-polykací akt, scintigrafii či punkci štítné žlázy.Nejčastější onemocnění štítné žlázy
Mezi nejčastější onemocnění štítné žlázy patří tzv.
struma.
Strumou je míněno zvětšení vlastní žlázy. Struma může vzniknout z celé řady příčin. Mezi nejznámější patří tzv.
endemická struma. Endemická struma je způsobená nedostatkem jodu v potravě.Další příčinou strumy může být zánět a to původu infekčního nebo autoimunitního (porucha imunitního 'ochraného' systému těla, který kontroluje a odstraňuje změněné nebo cizí buňky). Nejzávažnějším onemocněním štítné žlázy je nádorové onemocnění.Bojíte se vyšetření?
Ani jedné z pestré škály vyšetřovacích metod se nemusíte obávat.
Palpační vyšetření
je nebolestivé a trvá chvilku. Přes kůži krku je štítná žláza dobře dosažitelná, takže lékař pohmatem zjistí stupeň zvětšení a případné nerovnosti na jejím povrchu. Při velkém zvětšení ji může pozorovat i pouhým okem.
Laboratorní vyšetření se provádí ze vzorku krve odebrané ze žíly.Ultrazvukové vyšetření je v současnosti základní a pravděpodobně i nejrozšířenější zobrazovací diagnostickou metodou.
Ultrazvukovou sondou Vám lékař přejíždí po přední části krku a na obrazovce sleduje obraz vyšetřované oblasti.
Dále se používá
RTG vyšetření s kontrastem při polknutí, tzv. RTG-polykacího akt.
To znamená, že před tím, než Vás laborant osnímkuje rentgenovým přístrojem, dostanete k polknutí kontrastní látku. Snímek se provádí při polknutí. Pokud jste někdy prodělal alergickou reakci, hlaste to předem ošetřujícímu personálu.
Punkce strumy se provádí tenkou jehlou. Lékař při tomto výkonu odebere malý kousek tkáně a nechá ho dále tzv. histologicky vyšetřit.
Obávat se můžete pouze znecitlivující injekce, která zamezí bolesti při vlastním odběru.Scintigrafie se provádí na pracovišti nukleární medicíny. Před osnímkování štítné žlázy dostanete do žíly injekci s radioaktivní látkou, která se po vyšetření vyloučí močí z těla ven. Vyšetření je bezbolestné.
Co je třeba před vyšetřením udělat?
Před celkovým vyšetřením (anamnéza, základní vyšetření, vyšetření reflexu Achillovy šlachy kladívkem), nemusíte dodržet žádnou zvláštní přípravu.
Ostatní vyšetření Vám budou provedena následně v závislosti na Vašem konkrétním onemocnění. Není zde proto uveden výčet konkrétní postupů a příprav u výše uvedených vyšetření, jež by přesahoval rámec tohoto sdělení.
Zdroj: www.stitnazlaza.estranky.cz
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor