- A
Nemoci od písmene "A"
- B
Nemoci od písmene "B"
- C
Nemoci od písmene "C"
- D
Nemoci od písmene "D"
- E
Nemoci od písmene "E"
- F
Nemoci od písmene "F"
- G
Nemoci od písmene "G"
- H
Nemoci od písmene "H"
- CH
Nemoci od písmene "CH"
- I
Nemoci od písmene "I"
- J
Nemoci od písmene "J"
- K
Nemoci od písmene "K"
- L
Nemoci od písmene "L"
- M
Nemoci od písmene "M"
- N
Nemoci od písmene "N"
- O
Nemoci od písmene "O"
- P
Nemoci od písmene "P"
- Q
Nemoci od písmene "Q"
- R
Nemoci od písmene "R"
- S
Nemoci od písmene "S"
- T
Nemoci od písmene "T"
- U
Nemoci od písmene "U"
- V
Nemoci od písmene "V"
- W
Nemoci od písmene "W"
- X
Nemoci od písmene "X"
- Y
Nemoci od písmene "Y"
- Z
Nemoci od písmene "Z"
Světový den boje proti hepatitidám se ptá: Nemohu být já tím dvanáctým?
Vydáno: 28.07.2011 05:54
Letos počtvrté si ve čtvrtek 28. července připomínáme Světový den boje proti žloutenkám.
související témata:
Žloutenka
|
Infekční onemocnění
Na celém světě proběhne osvětová kampaň Am I Number 12? Nemohu být já tím dvanáctým?, která upozorní na překvapivou celosvětovou statistiku: každý 12. člověk na světě žije s chronickou infekcí žloutenky B nebo C, což je více než počet licí trpících AIDS nebo rakovinou.
-
cílem kampaně je zvýšit povědomí o jednotlivých typech žloutenky
-
přimět lidi ke zvážení rizik nákazy
-
seznámit lidi s možnostmi ochrany
Proti žloutence A a B je možné se chránit očkováním, proti typu C očkování neexistuje.
Rozlišujeme celkem sedm druhů žloutenky, ale nejčastěji na celém světě onemocní lidé prvními třemi typy: A, B a C.
-
pro žloutenku A je typický přenos špatnou osobní hygienou nebo znečištěnými potravinami
-
zatímco žloutenky B a C se přenáší krví a dalšími tělními tekutinami
-
žloutenkou A se nejvíce lidí nakazí pozřením kontaminovaného jídla či nápoje
Zjistit příčinu nákazy v jednotlivých případech bývá velmi těžké, zvlášť pokud se člověk nakazí nepřímo.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se v zemích s vysokým výskytem žloutenky B tato nemoc nejčastěji přenese při porodu z matky na dítě. Mezi častý zdroj nákazy patří také kontaminované nástroje a krevní transfuze.
Naproti tomu ve vyspělých zemích s nízkým výskytem nemoci se žloutenka B šíří nejčastěji sexuálním stykem s infikovanou osobou a mezi nitrožilními narkomany. V této komunitě se ve vyspělých zemích snadno přenáší i žloutenka C.
V zemích s vysokým výskytem žloutenky C hrozí riziko nákazy hlavně prostřednictvím kontaminovaných chirurgických nástrojů a krevních transfuzí.
Podle WHO patří mezi celosvětově rizikové skupiny obyvatelstva ohrožené žloutenkou A, například cestovatelé či některé profese (osoby pracující s dětmi, sociální pracovníci, zaměstnanci vodáren a kanalizací apod.).
Žloutenka B a C nejvíce hrozí nitrožilním uživatelům drog, osobám s rizikovým sexuálním chováním, dialyzovaným nebo transplantovaným pacientům a pacientům vyžadujícím opakované podávání krevních derivátů.
Zvýšené riziko nákazy podstupují také lékaři, zdravotnický personál a laboranti, kteří pracují s krví. Nakazit se však mohou všichni včetně dětí, protože není lidských silách mít všechny rizikové situace pod kontrolou.
Žloutenka nebolí, ale znepříjemní život a může přinášet těžké komplikace.
-
onemocnění žloutenkou A trvá až několik měsíců a po tuto dobu je nutné dodržovat přísnou dietu
-
žloutenka B může přecházet do chronického onemocnění jater a zvyšovat pak riziko vzniku rakoviny jater
-
proti A i B typům žloutenky se mohou lidé chránit očkováním, které proti typu C ještě neexistuje
Statistika výskytu žloutenky:
Svět:
-
viry žloutenky A a B se v nejvyšší míře objevují v zemích Latinské Ameriky, Afriky, jižní a jihovýchodní Asie
Evropa:
-
Středomoří zaznamenává několikanásobně vyšší výskyt žloutenky A než ČR
Česká republika:
-
v loňském roce onemocnělo žloutenkou A 862 lidí, 244 lidí žloutenkou B a žloutenkou C se nakazilo 708 lidí.
Zdroj: AMI Communications
Medispot doporučuje
Další články na podobné téma
Napište svůj názor